Posted on

Druhá představa

+++
U mostu provaznictví. Zavřeno, je noc. Hezká, teplá noc. Kdyby nebyla? Kdyby nebyla, mohla bys být na židli.
Konopí. Nebo polyamid, zadrhávající tě do přesného tvaru, určující, co nesmíš, určující, co musíš. Klín nabídnutý světu. Nabídnutý mně. Ostré světlo hořících svíček, vosk stékající v kuličkách. Dokud stékají, dokud padají, jsou čiré. Po nárazu matní, jak z nich, rozcáklých, odchází horkost. Odchází do tebe, vpíjíš ji kůží.
Nevidím ti do očí. Nemůžu se těšit z čárek, jdoucích duhovkou od středu ke krajům. Nejde to, nesmíš vidět. Nesmíš odhadovat předem, nesmíš předvídat. Máš jen pocity, pocity ze mně, z mých doteků. Jemných. I silných. Nevadilo by mi vidět tvé slzy. Nesmíš vidět moje. Ne teď.

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s